Zápisník Stopaře

Znamená-li být sám sebou ztrácet, doufám, že to stojí za to.



Hlavní strana *** Obsah *** Komentáře *** Vzkazovník *** RSS/XML


Nástěnka

Brněnský okultní Shisho Sraz

Brněnský Okultní Shisho Sraz 2012

 

Jako tradičně každý rok, i tento Vás zveme na setkání u čaje, vodní dýmky, zlatavého moku a dobrého jídla, na setkání těch, kteří se věnují různým duchovním, mystickým, magickým či náboženským směrům.

 

Tedy k hlavním informacím.

 

Kdy: 3.3.2012

Kde: Brno – Čajová část setkání proběhne od 16:00 – 19:00 v Chajovně na Dominikánském náměstí (cca 10 min. od hlavního nádraží); Pro zbytek večera je pak zajištěna rezervace od 19:30 v příjemné restauraci Carcass (šalina č. 13 z hlavního nádraží na zastávku Otakara Ševčíka).

Co: Rozhovory, diskuze, rozjímání, socializace a cokoliv co, kdo vezme sebou.

 

Jako obvykle Vás žádáme jen o jednu zdvořilost, kterou je potvrzení Vaší účasti, abychom mohli zajistit dostatečnou kapacitu místa. jako obvykle na e-mail: boss@divinorum.cz.

 

Tak na brzké shledání:)

 

Corny a Strážce za Divinorum.cz



Terra mea

Rok Ďábla

Před třemi lety jsem trávil Silvestr sám. Všechno, co jsem si přál i měl skončilo tak trochu v troskách. No trochu:) Nic moc stav, blbý pocity a všechno bylo tak trochu na prd tehdy před třemi lety. Dnes v noci se kruh uzavře. Ač opět jsem tuto noc sám, jsem v bodě časoprostoru, kde je mé místo, jsem Tím, kým chci být a na cestě do neznáma, jak jsem si vždy přál.



Celý článek
Terra mea

Lék na nevěru

Rodinná večeře v proudu. Spousta žvejkání, mlaskání, prupovídek, protože ta důležitá témata se nikdy neotevírají. Nejsou vhodná, konsternují a tvoří divné, nepříjemné ticho, protože výčitkami a vinou jsme všichni naplněni přes okraj.

Chvilkami utíkám do svých myšlenek, což prokládám neslušným mlasknutím. V Japonsku bych byl zdvořilost a slušnost sama.



Celý článek
Příběhy člověka

Kdo jsem?

Probuzení do neznáma. Bolí mne zátylek a nepamatuji si kdy, jak a proč. Někdy se to zkrátka stane, že se člověk probudí „někde“, spoutaný na židli se zavázanýma očima. I když to zřejmě nepatří k úplnému standartu každodenních dní.

Slyšel jsem, jak někdo v místnosti dýchal. Kolem zavanul cigaretový kouř. Alespoň mám společnost, leč vzhledem k okolnostem, nelze říci s jistotou, že její záměry jsou naplněny mým blahem, pomyslel jsem si.



Celý článek
Příběhy člověka

Fragmenty

„Víš, připadá mi to, co řešíme, jako situace, kdy jsem stál na schodech a pozoroval lidi dole se bavit. Nechtěl jsem jít dolů, protože jsem byl unavený, ale ani jít nahoru do pokoje spát, protože jsem se bál, že bych o něco přišel.“

„Myslím, že je čas jít spát.“

„Ok.“



Celý článek
Terra mea

Víly, meče, šaliny

Legendy o odvaze, lásce, cti, o překonaném utrpení, spravedlnosti i pomstě. Příběhy o ztrátě, bolesti, strachu a smrti. Slova o meči, luku, magické hůlce. A v nich tančí postavy neobyčejných i obyčejných lidí, které vypravěč uvedl na cestu proti překážkám, proti králům, netvorům či bohům.

Venku zaslechneš zvuky velkoměsta a v tu chvíli se vracíš zpět do světa, který třebas není dokonalý skýtá úkryt. Ale cítíš i tu jistou prázdnotu. Chtěl bys být rytířem, mágem, hrdinou bez bázně a hany, a zároveň se usměješ smutným úsměvem neboť víš, že jsou to jen příběhy, krásné, občas smutné, ale jen příběhy.



Celý článek
Příběhy člověka

V baru na půl cesty k Nekonečnu

 

Někdy přemýšlím, jestli všechny cesty, po kterých člověk může kráčet, nekončí ve stejné řiti. Třeba je to řiť samotného Pána Boha, který nám tím naznačuje, co si myslí o lidských bytostech. Bylo by to dokonalé, elegantní vyjádření všeho, oč usilujeme.

Tyto mé úvahy zpravidla pramení z těch dní, kdy by člověk neměl radši vylézat na ulic, v lepším případě pak vykvétají z cynismu neboť ten je Poznání blíže než zaobalená sebelítost. Dnes si nejsem jist, co z toho je kořenem mých myšlenek. Faktem zůstává nespokojenost, která se mi periodicky vrací, a která mi říká:



Celý článek
Terra mea

Znát Lásku

Neumím poslední dobou usínat. Ani radši nevím proč, neboť to dobře vím. Spánek krade čas. Mám pocit, že zatímco budu spát, stane se něco, co nebudu mít pod kontrolou. Zmizí ta trocha pevné půdy pod nohama, která mi zbývala.

Už je pryč. Z vlastní vůle jsem se jí vzdal, i když kdybych mohl volit jinak... Život je zvláštní jev. Rodíme se, umíráme. Během toho prožíváme mnoho změn. Bolavých i radostných. Poznáváme mimo jiné i bolest, že věci nebudou tak, jak by jsme si přáli, a že sny se plnit nemusí. Prý je to dar. Každá situace jako lekce. K čemu vlastně? Jje snad naše realita nějaké převýchovné centrum? Nebo jak tvrdí můj známý velký kriminál, abychom se polepšili v dalším bytí.

Já nevěřím v další bytí....



Celý článek
Terra mea

Přeskládání skládačky

Musím se pochlubit. Přestěhoval jsem se. Byt sdílím jen sám se sebou, žel všechny krámy, které za život člověk nahromadí, ještě nejsou na svých nových místech, alespoň již nemusím kličkovat mezi taškami a vidím na podlahu. Ale trochu mi schází ten ruch, na který jsem přivykl v centru Brna a věčné hemžení spolubydlících. Ale člověk se rychle adaptuje.



Celý článek
Pohled čaroděje

Nauka Nekonečna

Jedna ze zajímavostí tohoto blogu je, že přitahuje pozornost lidí, kteří se věnují Nagualismu. Buď se mi tedy daří volit správná slova a nebo jsem zkrátka zapadl do toku Záměru, který mi sem tyto lidi skrze různorodé prohlížeče přihrává. Ano, dříve jsem se považoval za velikého Castanedovce. Nadšení totiž umí udělat z nejednoho člověka imbecila, na druhou stranu, totéž umí rezignace či odmítání.



Celý článek
Terra mea

Chybějící dílek

Kouř, alkohol a výborně naložený hermelín. Můj životní styl zřejmě nelze charakterizovat jako zdravý. Ne, že by mne to trápilo. Spíše mne trápí, že chybějící společnost. Jen já, Albert (mé PC, teď jsem si jej pojmenoval jen tak, aby mi tu u stolu řeč nestála) a poloprázdný podnik. Alespoň tu hraje fajn hudba.

Jsem trochu fascinován vlastními pocity. Měl bych být spokojený, ale něco chybí. Vždycky něco chybí. Myslím, že my lidé, jsme dosti nenažraní, věčně nespokojení, a chceme vždy o kousek víc než máme zrovna k dispozici. Debilní lidská vlastnost, ale možná je z evolučního hlediska právě tím hybatelem, který nás nutí vyvýjet další a další serepetičky, které nám usnadní život a nové druhy zábavy, abychom ten pocit tiché nespokojenosti přehlušili. Nuda vládne našim životům. A je to stejně na hovno.



Celý článek
Příběhy člověka

Tanec světů

Spocený, unavený, napjatý jak struna. Křeč neklidu a nespokojenosti, která slibuje, že možná dalším vnitřním škubnutím rozerve duši. A co pak? Postupný rozklad za živa? Budu se pak ploužit jako zombie z mých snů? Nechutné nahnilé maso, které nemá ani dost sebereflexe, aby radši chcíplo?

Chci sprchu. Smít pot a ten smrad z cigaret, který se kolem mne line. A pak chci sex. Tu upocenou dřínu, která alespoň na chvíli vypne soukolí všech těch myšlenek, úvah a pochybností. Aspoň na chvíli cítit únavenou spokojenost a odevzdání tomu, co má přijít. Ať je to cokoliv.

A venku je dusno. Kéž by přišla bouřka a odplavilo všechno svinstvo, co mi lidé nosíme v odpadkovém koši duše.



Celý článek
Terra mea

Tváří v tvář

Za život jsem potkal bezpočet tváří. Ale bez keců. Mnohé z nich mi nechybí. Zvláště když se jen mihly.

 

„Ahoj, já jsem David.“

Prvotní myšlenku vždy spolknu. Nemyslím si, že je vhodné odpovědět: „No a?! Koho to zajímá?!“ a tak vytasím osvědčené: „ahoj, Vláďa.“

Vím. Je to pro něj důležité asi jako akční slevy v Kauflandu.

 

Něco jiného jsou Ti lidé, kteří i přes kratičký okamžik nějak ovlivní náš život. A stačí maličkost, gesto, pohled, slovo, a setkání dvou neznámých lidí dostane magickou dimenzi. To jsou Ta magická setkání, mimo prostor a čas, krásná v pomíjivosti a silná v prožitku, skutečné koření interpersonálií.

Zaryjí se hluboko a zůstane jen zvláštní vzpomínka, chuť či pachuť oné chvíle.



Celý článek
Terra mea

Introspekce II.

Lidové přísloví říká: „Ráno moudřejší večera“.  A tak i přes příval potlačených emocí jsem si zachoval alespoň trochu rozumu a bál osobních chimér jednoduše zaspal. Ale myslím, že dobře víte, jak je „lehké“ usnout, když se vám v hlavě vyrojí tisíc jedna pochybností a starostí.



Celý článek
Terra mea

Když utichne tep...

Dlouho jsem nenapsal ani řádku. Snad nebylo ani o čem psát. Tedy, ne že by se svět neotáčel divoce kolem své osy a a každou chvíli vše nebylo jinak. Možná se ani nechtělo. Útěk od světa má také své kouzlo, ale jen do té chvíle, než přijde okamžik návratu a člověk si neuvědomí, kolik věcí promeškal. Kolik chvil, které mohly být jinak...



Celý článek
Terra mea

Introspekce I.

Zítra se odehraje každoroční setkání lidí, kteří se zajímají o okultní, esoterické a jiné alternativní světonázory, která již několik let pořádáme společně se Strážcem. Připadám si však trochu jako zrádce neboť můj vlastní světonázor se odchýlil kamsi jinam, kde pobíhání v hábitech, bádání nad bytostmi v éteru či víra v cokoliv se jeví sice jako zajímavá volnočasová aktivita, ale celkově neužitečná a naivní. Přesto v této komunitě mám přátelé a jsem za jejich světy v nichž žijí rád.



Celý článek
Terra mea

Valentýn teď a navždy!

Prý je dnes Valentýn. Budu málo kosmopolitní, když řeknu, že cizokrajné svátky jako Valentýn, Hallowen, Den díkuvzdání nebo vánoce ve znamení Santa Klause, jsou jen účelově dovezené sračky za účelem získání zvýšených tržeb v průběhu roku? Budu s tímto názorem považován za omezence, který vážně nerozumí snaze nahradit naši kulturu dovezeným artiklem z ciziny? Proč třeba neslavíme konec čínského roku, nebo židovské svátky? Věřím že v době globalizace je nabídka svátků velmi široká, tak proč se omezovat na anglo-americké záležitosti?



Celý článek
Terra mea

Rok "Možnosti"

Můj minulý příspěvek na téma demokracie, kapitalismus a postmoderna se mi nevyvedl tak, jak jsem doufal. Alespoň jsem si otevřel vrátka k budoucím úvahám. Ale před tím věnuji více snahy uvažování o pojmech a verbalizaci problémů, které spatřuji v současné době. Budu-li k tomu však mít dostatek času, protože i když končí zkouškové, již se rýsuje semestr další, který bude větší výzvou než tento. Pro svou útěchu mohu říci, že to bude lehčí než semestr následující.



Celý článek
Terra mea

Úvahy nad světem: krátce o Egyptě, kapitalismu a postmoderně

 Jen poslední dvě zkoušky a budu zas moci volně dýchat, vědom si toho, že si zas v duchu trochu přeháním s tím, jak těžké a stresující to bylo. Faktem je, že tento semestr se zdál příjemným a jediným stresujícím faktorem se jevila nemožnost rozpoltit své jsoucno na dva stejnoměrné díly, aby mohlo být učiněno, prožito a poznáno více. Leč, lidská duše je jen bod, či čočka, skrze níž se zaměřuje paprsek pozornosti. A nač ten paprsek nedopadne zkrátka musí ještě chvíli sečkat mimo zorné pole, neb neznám žádný jiný způsob, jak dělat vícero věcí naráz, či jak všem těm zajímavým jevům kolem věnovat náležitou pozornost, aniž bych cokoliv přehlédl.

V průběhu minulých dvou týdnů jsem měl mnoho podnětů a myšlenek, o které jsem se chtěl s vámi podělit. Některé vzal čas nebo ztratili svůj význam, jiné zase se mi nyní zdají zdánlivě naivně pitomé. Přesto pár z těch podnětů ve mně uvízlo. Zasekly se hluboko do srdce a já přemítám nad tím, co teď s nimi, co s poznáním, které nesly, jež nelze nijak smysluplně a užitečně využít?

Čím začít? O tom, že tento z „nejkrásnějších“ světů mi připomíná pokroucený odraz v zrcadle? A proč ne, tak tedy jednou o světě...



Celý článek
Nástěnka

Brněnský okultní shisho sraz 2011

Jak se již stalo tradicí, i letos Vás srdečně se Strážcem zveme na Brněnský Okultní Shisho Sraz, který letos pořádáme v sobotu dne 26.2.2010.



Celý článek